Neplesám, ale tajně doufám

Autor: Lukáš Volánek| Datum: 4. 3. 2014| Rubrika: Sportovní ples| Sezona: 2013-14

Rolety ztěžklých víček už by nejraději zavřely krám, ale reportáž z akce je třeba psát za tepla, dokud dojmy hřejí jako naftové slunce a zachovávají si pachuť zvětralého piva. Je náročné osmým rokem zvedat laťku a ještě náročnější je její přeskakování. Nějak se nedaří dodržovat pevný tréninkový plán a neposlušné svaly zpevní pouze teploty pod bodem mrazu.

O závodiště se musíme dělit s velkým bratrem a pravidla hry se mění podle aktuálního směru větru. Naštěstí i na unavené součástky existuje kvalitní mazání, které téměř po roce uvolní ztuhlá kolečka a rozběhne hodinový strojek plesového organismu.

Startér nás v letošním závodě s časem pěkně napnul, protože si se startovním výstřelem dal načas až do pátečního odpoledne. Důvodem byla výměna vstupních dveří a oken v šatně, kterou se bohužel nepodařilo načasovat v trochu komfortnějším předstihu. Kádr veteránské kategorie naštěstí doplnila mladá kuželkářská krev a jelikož každý dobře věděl, kam sáhnout, co přivézt, vše se stihlo připravit do slavnostních fanfár.

Ještě v pátek večer jsme byli nažhavení jako nové kotle se stoosmiprocentní účinností a těšili se na slibovaný hic. A ono nic. Sobotní ráno nás nechalo chladnými, neboť displej teploměru v sále ukazoval pouhých 13 stupňů Celsia. Co si počít, aby večer nenechal chladnými i dámy v róbách bez rukávů? Bez sluncí v duši a hlavně těch výhřevných z T-stavu jsme se bohužel neobešli ani letos. Vřelé díky za jejich zapůjčení.

Dámy si naštěstí nezdráhaly odložit, muzikantům to skvěle ladilo a nově objevená hvězda stanice Český rozhlas Brno, zářila i na našem pódiu. Svojí výřečností jí zaskočil pouze fotbalový reprezentant Petr Švancara, který se v závěru večera ujal vyhlašování tomboly a z voleje si potykal i se starostou města. Proud jeho výmluvnosti zastavila zásilka vitamínů od firmy Hadač a Zapletal, připravená pořadateli plesu jako autentický dárek z Rosic, který chutná nejvíc.

Tombola byla opět velmi bohatá. Sešlo se v ní přes 300 věcných cen od štědrých sponzorů. Těmi nejatraktivnějšími byly pobyt u moře, víkend v Krkonoších, kombinovaný sporák, ruční nářadí či poukázky na sportovní aktivity a relaxaci.

Nečekaných překvapení bylo, kromě vtipného fotbalisty, více. Úžasná akrobatická Pole dance show v podání Hanky a Stáni z dua Twista Sistas a mužná parkourová exhibice svalovců z brněnské skupiny Urban Chasers. Bylo to tuze pěkné pokoukání pro pány i dámy, sportovce aktivní i sportovce teoretiky.

Stejně jako v letech předešlých i letos byl plesový večer maratonem s několika krátkými zastávkami na povolený doping. Zase jsem si nějakým nedopatřením nestihl ani zatančit a bohužel jsem s kolektivem nedělních uklízečů nezvládl ten letošní ples zodpovědně zhodnotit.

Koneckonců organizátoři tu nejsou pro zábavu. Důležité je, že se dobře bavili hlavně hosté sportovního plesu. Otázku proč zůstal jediným pořádaným plesem v kulturním domě Cristal si můžeme položit, můžeme si na ni i odpovědět, ale nejsem si jistý, jestli jsme schopni tuto situaci zvrátit v nějaké dohledné době. Neplesám, ale stejně jako každý rok, tajně doufám, že bude líp.

Lukáš Volánek – spoluorganizátor sportovního plesu