Jak se Eva a Eva staly mistryněmi republiky dvojic

Autor: Renata Svobodová| Datum: 10. 6. 2013| Rubrika: Mistrovství ČR| Sezona: 2012-13

Je neděle, 9. června 2013. Konečně svítí sluníčko, rtuť teploměru se tlačí nahoru, jakoby chtěla dohnat vše, co zameškala v minulých týdnech. Máme sraz v 8 hodin u mě v Židenicích. Kdo? Já, Eva a Eva. Jedeme na výlet, jedeme do Vracova a jedeme vyhrát.

Mistrovství České republiky 2013 – dvojice žen

Tak to aspoň zaznělo v autě a na pochyby nebylo místo. Měla jsem sice i druhé želízko v ohni, Lucku Vaverkovou a Renču Navrkalovou, ale naše Evy mě nenechaly od začátku na pochybách, že dnes to bude o vítězství. „Když něco chceš, musíš si pro to jít,“ řekla Eva Dosedlová.

Vyzbrojena buchtami, uvařeným čajem, tlustě namazaným chlebem a dobrou náladou jsem s napětím čekala na rozlosování. Mistrovství se účastní 21 dvojic, hraje se na šestidráze a začátek je v 10 hodin ráno. Lucka s Renčou si vylosovaly č. 7, takže třetí runda, Evy si vytáhly č. 14, pátá runda. Spolu s nimi jdou na dráhy sestry Wiedermannovy, jejich jména jsou příslibem litého boje. V hale panuje dobrá a přátelská nálada, jen klimatizace je pouze v rovině zbožného přání. Je horko i na sedadle pro diváky, jak to asi zvládnou naše hráčky?

Po dvou rundách jsou na čele holky z Jablonce nad Nisou a z Blanska. Zahrály slušně. A už jdou na dráhy Lucka s Renčou. Lucka odvádí standardně dobrý výkon, na který jsme zvyklí, ale Renči se nedaří. Točí s bídou 249 a ani třetí dráha není nic moc, na vítězství to nebude. Po plných to vypadá u Renaty na slabé pětikilo. Na Lucce je vidět, že jí slabý výkon parťačky moc nepřidává. Sice se snaží jak to jde, ale co by asi musela hodit za číslo, aby se dostaly na bednu? Renča zachraňuje svoje číslo čtyřmi hodovkami v poslední dorážce po sobě. Dohráno, holky jsou na třetím místě, Lucka uhrála 570 a Renča 532. Je nám jasné, že na medaile dnes nedosáhnou. No co, jsou mladé a takových turnajů mají před sebou!

Eva a Eva a já trávíme dobrý oběd, na který jsme si zaskočily a soustředíme se na náš společný výkon. Holky na hraní a já na fandění. S ubíhajícím časem a s přibývajícím teplem se potíme čím dál víc. Nemyslíme na to. Úkol zní jasně: chceme vyhrát.

Už je čas. Holky nastupují na dráhy a hned od začátku je to koncert. Vedle nich makají jak o život obě „widry“ (holky mi to, doufám, prominou). Po první dráze 149 a 155. Paráda, dobrý základ pro dobrý výkon. Holky Wiedermannovy pouze o 6 kolků míň, takže taky super. Další dráha! Eva D. famózních 169 a Eva B. nepolevuje a má 153. Naše soupeřky se sice zlepšily, ale opět jsme navýšily náskok o dalších 17 kolků. Jdeme na dráhu č. 5 a 6 a hned od začátku je jasné, že šestka je pěkná „mrcha“ a bude to platit pro obě naše holky. Fandím jak o život, chvilkami zapomínám dýchat, chvilkami se i rozkašlu, jak křičím. V hale je neskutečná atmosféra, kluci z Vracova povzbuzují, oceňují každá krásný hod. A že jich bylo! Eva B. má 160 a Eva D. 139 a zase jsme navýšily náskok o další 4 kolky, takže vedeme celkem o 27 kuželek. Přisedá si ke mně pan Polanský, chce si asi pokecat. „Pane Polanský, nezlobte se, ale mám povinnosti. Musím fandit do posledního dechu!“ Chápe a přidává se ke mně. Když to Evči B. nejde na dráze č. 6, šťouchá do mě a říká: „Běž jí poradit.“ Nebylo vlastně co, jen jsem Evči šeptla, že už to máme vyhrané, ať je v klidu. Kdoví, jestli to slyšela, ale hrála jak to jen šlo, bojovala každým hodem, už dlouho jsem ji neviděla tak soustředěnou a hlavně usměvavou. Moc jí to sluší. Eva D. maká jako vždy, každý hod soustředění, žádné zaváhání a je z toho 156.

Celkem Eva D. luxusních 613 a Eva B. perfektních 590, celkem 1203. A co holky Wiedermannovy? Sice stáhly 2 kolky, Hanka 617, Danča 561, ale celkových 1178 na první místo nestačí. To je naše – přesně tak, jak si holky předsevzaly ještě v autě na cestě do Vracova, na cestě za vítězstvím. Mise skončena, holky jsou mistryně republiky ve dvojicích. Báječná neděle. Gratuluji!